Stav před, stav po, aneb co dokáže masáž?
Stav před
Včera byl jeden z těch dnů, kdy jsem byl přehlcen, nálada nedobrá, vlastně se to táhlo už pár dní a tak jsem si řekl, že zkusím zajít za nějakou slečnou a třeba se zadaří, přijde vzpruha a nálada se zlepší.
Masáž
Na slečnu napíšu recenzi později, zde jen ve stručnosti uvedu, že to byla zatracená jízda. Spoustu legrace, erotiky, masáž měla flow, celé to zkrátka bylo uvěřitelné a přirozené – viděli jsme se poprvé. Užili jsme si to oba, to konec konců považuju za velmi důležité. Co tam bylo ještě? Megawaty energie.
Stav po
Z masáže jsem odcházel v úplně jiném stavu, podivně jsem se smál a nešlo to zastavit. Vlastně se směju i teď. Schody vedoucí ze salonu jsem bral po dvou, z fleku by ze mě mohl být stachanovec, energie jsem měl na rozdávání a masáž mi neskutečně pomohla. Kortizol byl odplaven, mozek mi uvolnil neurotransmiter dopamin, vyplavily se endorfiny, oxytocin, serotonin…..Konec konců jsem byl během masáže pasován na krále a slečna byla pro tu chvíli mou královnou.
A co Vy, plantážníci?
wpDiscuz
Tohle snad bude souviset s povahou nebo temperamentem. Nikdy jsem nechápal ani známé, kteří když měli špatnou náladu, tak šli mezi lidi třeba do hospody nebo na diskotéku aby si ji zlepšili. Já když mám blbou náladu, tak se mi nikam jít nechce a když už jdu, tak to prostě není ono. Takže i na tu masáž se snažím jít jen v dobrém rozpoložení, protože v opačném případě se bojím, že místo abych si zlepšil svou, tak bych spíš zkazil náladu masérky.
Hodně super téma! Chválím:)) nom, jak bych to řekl. Jelikož se moje deprese, sluchový halucinace či mé jiné diagnózy neptaj, kdy můžou bejt se mnou a kdy ne, tak masáže beru nejen jako odreagování, ale taky jako příjemnou společnost a jistý druh socializace. A stav před nic moc, po určitě mnohem lepší ale né výhra. Nicméně stopro je to pro mě nálada, která se dá už vydržet a nějak dospat nebo v tom lepším případě pak ještě zajít na vodnici, sladkej dobrej čaj a pak směr domov a jsem mega happy jak dva grepy. Jó a když není chuť či myšlenky na pomasážní čajovnické dýchánky, tak si dám třeba dobrej velkej kebab nebo burrito a jsem absolutně spokojen:) a otázka závěrem: když jsi bral schody po dvou, tak tipuju rabbit hall, kde na Andělu maj schody dolů a zpátky vedou nahoru, nebo to může bejt Cukrárna a nebo taky Princezny. Tam ale ty moc nechodíš, tak se nechám podat a těšim se na recenzi, draku
Ty vole 🙂 nejsi ty detektiv? taková tipovačka místa 🙂
No nevím, schody se vychází z většiny salonů, kromě Infinity, kde se po schodech jen schází ven do kruté reality.
Tak já si dost všímám detailů, a už mám pár míst prolezenejch….takže jednoduché:) nebo teda jednodušší to pro mě určitě je
No já tam vidím i jinou indícii, podle které se dá ta hádanka jednoduše rozlousknout. 😉
Tak jsem si to přečetl ještě jednou a fakt netušim. Co hádáš za podnik ty? 😉
Není to náhodou nějaký salón, do kterého vedou schody dolů?😁
Sice byla diskuze o necem jinem nez o tipovani salonu 😅 ale tohle konkretne se stalo v cukrarne. A jelikoz mi je jasny, ze by stejne doslo na tipovani one slečny, tak jsem byl u Reginy ☺️
Víme.😁
Královna masáží. 🥰
Když je ouvej, jděte tam, kde víte, že se nespletete a bude to dobré. Takže klidně opáčko. Jinak to bude ještě více ouvej.. Dobrá masáž vás nakopne, špatná odkopne.. 😁
Absolutně souhlasim! 😉
Ale opravdu to funguje skoro jako prášky na palici nebo stimulační drogy. Ony ženské se k drogám občas přirovnat dají…. 😆 Jsi v hajzlu, šéf tě v práci nasral atd, atd… Ona to dobrá masáž opravdu dokáže odkopnout a hned je líp. Vyzkoušeno x-krát. Stejně, jako ten opak a to už se opakuju… 😆
Tohle je hrozně moc individuální, takže popíšu čistě svoje pocity.
Málokdy odcházím z masáže fyzicky i duševně plný energie.
Říká se, že máte jít na masáž relaxovat, a nejlépe být jen pasivní příjemce – a to já moc být neumím.
Takže když si objednám nějakou pussycat masáž, nebo b2b masáž se slečnou, kterou vidím podruhé nebo potřetí a máme mantinely lehce posunuty, tak odcházím se skvělým pocitem v hlavě, ale jinak totálně grogy a nic jiného krom odpočinku už ten den nedám 😀
Párkrát jsem měl masáž se slečnou při první návštěvě, která uměla i perfektně namasírovat a já prakticky jen hodinu ležel a užíval si, a to jsem odcházel fyzicky svěží, a když uměla tomu dodat i kvalitní dávku erotiky, tak i s dobrým pocitem v hlavě 😊
No a pak jsou případy (jelikož chodím často i v Ostravě kromě Prahy, tak především tam) , kdy jdete vyzkoušet nějakou novou slečnu, ale stojí to slušně řečeno za prd, nedá se mluvit ani o masáži, ale o klouzání se, a erotika nulová. A když asi tři vteřiny po vyvrcholení slečna vytahuje kapesníčky na utření a odchází, tak pocit po masáži je asi takový, že lituju vyhozených peněz, říkám si, co vše jsem si za ně mohl koupit, cítím se fyzicky i duševně v háji a je mi stydno, že za takové věci ještě musím platit.
Ale stejně to za pár dnů přejde a věřím, že zase vyberu správně a budu po odchodu z masáže happy 😊
Za mne je taky hodně důležité, jak člověk přichází na masáže připravený a naladěný, a co pak dělá bezpostředně po masáži. Já jsem si takhle několik masáží sám pokazil. Na masáže kromě víkendů chodím většinou z práce a většinu známých salonů mám v docházkové vzdálenosti, tak do 2 km. Takže i když si plánuji na cestu dost času, jako vždycky zákonem schválnosti se musí pár minut před odchodem ještě něco posrat a nebo mne někdo na poslední chvíli zdržuje a vycházím pozdě. Takže pak hodně rychlým krokem letím, abych do salonu nepřiběhl pozdě. Po cestě mi k tomu v hlavě šrotuje, co jsem ještě nestihl dodělat a nebo probíhají post-scénáře nějaké srážky s blbcem v práci. Nebo o víkendu jsem vystreslý z hledání parkovacího místa. Udýchaný a s myšlenkami stále ještě v práci nebo někde, se musím přede dveřma salonu přepnout do režimu relaxace. To fakt nejde, takže tak první polovinu masáže si neužívám, tak jak bych mohl. A po masáži totéž. Místo relexace zase pochod v hnusný zimě, zpátky do kanclu, vzít auto a jet domů. To je tolik rušivých vjemů, že většina pocitů a vzpomínek se rozplyne po pár krocích na ulici.
Nedávno jsem si vybral salon, který jsem už pěšky nedal. Rozhodl jsem se jet hromadkou. Žádný sraní se s autem ve všední den po Praze. Půl hodiny jsem si jen tak seděl, koukal doblba a snil o tom, co za chvíli bude. Do salonu jsem přišel naprosto naladěný na skvělý zážitek. A že byl opravdu skvělý! Cestou zpátky jsem měl ještě vypnutý mozek a zase jenom tak seděl, nechal řidiče MHD at se snaží a v hlavě mi probíhaly dozvuky toho co bylo a vůbec se mi nechtělo vystupovat. Dokonce v práci jsem do poslední chvíle odkládal jít na malou, abych si co nejdéle pamatoval procítěné doteky masérky na kámošovi a nesahal si na něj sám, abych si tu iluzi neodfouknul. Příprava na masáž je opravdu důležitá a chybami se člověk učí.
S tím zákonem schválnosti souhlasím, ten funguje bezchybně. Taky chodím na masáže cestou z práce a většinou je to v pátek. Celej den klid a ve tři odpoledne se musí nějakej pitomec probudit, začít pracovat a něco po mě chtít. To se mi stává skoro pokaždý. Několikrát jsem musel i masáž zrušit, to mě asi měly holky rády, když to bylo třeba jenom hodinu dopředu. Ale pokud to není šéf, tak prostě po druhé hodině už v pátek neberu telefony a v teamsech si nastavím fejkschůzi a hodně času trávím třeba na záchodě.. 😀
Jinak, dobrá masáž dokáže smáznout i ten stres nebo naštvání z práce, jenom je nutné vědět, za kým jít, aby byla jistota, že to bude dobré.