Chanel – Candy Shop Massage

30 července, 2026 a7a7 0 Comments 12 min read

Nečekaně špatný zážitek a v salonu, kde bych to vůbec nečekal. Nepíše se mi to lehko, ale nad tímle prostě nejde mávnout rukou a jestli nám mají recenze k nečemu být, tak ty negativní nelze vynechávat.

Na místě jsem o něco dřív, ale zvoním, protože předtím potřebuji na wc, takže aspoň nebudu zdržovat při masáží. Poté jsem ještě opětovně uklizen před záchody, protože přichází další klient, při tom jde recepční říct Chanel, že tam na ni čekám. V pořádku, počkám, hlásím, ještě pár minut do celé přece zbývá. Ale je sedm a Chanel stále nikde, recepční pro ni znovu jde a minutu nebo dvě poté už Chanel přichází. Píšu to proto, že na pokoji jsme nebyli v 19:00, pozdějí na to ještě dojde (což jsem ovšem v tu chvíli pochopitelně netušil a v klidu a pohodě jsem ji následuji na pokoj).

Tam mě Chanel požádá, zda bych ji pomohl z prádla, vše zatím vypadá dobře, i když uvítání jinak žádné. Ptá se jakou masáž a jestli extras a já, že masáž nějakou její variaci B2B, aby jí to bavilo a extras, že bych si vzal oboje – líbání i pussycat. Dostává se mi odpovědi, že líbání nedělá, což mě trochu zaskočilo, protože z dob Tantry si pamatuji, že se líbala ráda a dobře. Připomínám se, ale nic, buď nemá chuť, nebo není dost sympatií, anebo to časem přehodnitla, nevadí. Beru si aspoň pussycat, majíc v paměti její kladná hodnocení pussycatu v recenzích zde a těším se.

Cestou do sprchy se Chanel ptá, jestli jednou nebo dvarkát. Upřímně a s lehce provinilým výrazem odpovídám, že se mnou by to za hodinu dvakrát nezvládle, že radši jen jednou. Většina masérek toho využije k nějakému vtípku nebo se začne žertovně dohadovat, že by to určitě zvládla, ale Chanel nic, řekne jen „dobře“.

Následuje společná sprcha, která je ale zcela omývací, kromě jediné krátké chvilky, kdy mi dá ruce na prsa. Ale když to za chvíli zkouším zopakovat a obejmout se a hladit, reakce žádná, dál se jen myjeme, navíc docela dlouho i každý sám. Snažím se jí jemně trochu rozehřát, ale odezva žádná, otočí si mě zády a začne mi je mýt. A to mytí mých zad trvá snad pět minut. Jsou to tak pomalé, přeopatrné pohyby, jako když myjete mimino, erotika bohužel žádná a trvá to. Nicméně držím a čekám, co bude dál. Dál nic, dlouhý oplach a konec. Za ty roky, co chodím do Candy, nejnudnější sprcha, co jsem tam kdy zažíl.

No nic, jde se futon. Lehnu si na břicho a pátrám, kde je Chanel. Ta ještě stojí, ale po chvíli se lehne si kus ode mě vedle z boku a začne konečky prstů „chodit“ po mých nohách a boku tam a zpátky. Výraz má u toho znuděný, zasněný, jako by tam duchem ani nebyla. Zprvu si říkám, že je to třeba nějaký úvod, který se promění v rafinované dráždění, jenže při pohledu na hodiny zjišťuji, že už to trvá pět minut a nezdá se, že by se to mělo v něco změnit. Otáčím se tedy k Chanel a i pod dojmem té podivné, neerotické sprchy se ptám, jestli je nějaký problém, zda jí na mě něco vadí. Že pokud ano, ať to klidně řekne, neurazím se a nebudeme se dál trápit. Ona že proč? Odpovídám (s trpělivým úsměvem), no že už tady ležíme nejmíň pět minut a ještě nezačala masírovat. Ona že ne, že vše dobrý. Tak si zase lehnu, ale ona dál pokračuje v tom ťapkání prsty. Ještě chvíli to vydržím a pak se znovu otočím a říkám, neber to ve zlém, ale mohla bys už prosím začít masírovat? Tohle mi opravdu nic nedává a ani se mi to nelíbí. Chanel se tak zvláštně usměje, beze slova si sedne dodzadu tak 20, 30 cm za moje nohy, nalije kvantum oleje a začne masírovat lýtka. Za dalších pět minut se přesune na stehna, potom se zase vrátí na lýtka, občas pohladí zadek, a tak pořád dokola. V tu chvíli už mám neodbytný pocit, že je něco hodně špatně a hlásím jí, že ten pussycat zrušíme (ona, že dobře). Už v tu chvíli poprvé zvažuji odchod, protože je pryč minimálně 20 minut a je to zatím hrozný. Možná to nějak vycítila, protože konečně nechá nohy být a začně se po mě klouzat z boku. Ale je to strasně mechanické, díva se u toho někam do zdi, navíc jezdí jen po zádech tam, zpátky a jinak nic. Po chvíli klouzat přestane a začne mi rukama masírovat záda. Při tom zjištuji, že si nesundala nějaký náramek nebo prstýnky, něco na rukou, nevidím tam a nemám chuť to zjišťovat vysvětlovat jí, že to i přes olej dře a je to nepříjemné, takže držím. Naštěstí to už netrvá moc dlouho a přichází pokyn k otočení.

To je snad poprvé, kdy se Chanel trochu usměje a já úsměv opětuji, ale záhy už k usmívání se ztratím důvod, protože ona si opětovně sedne dolů za moje nohy a zase začně s tím ťapkáním prstama! Trvá to zase minuty a pak opět následuje velké množství oleje a masáž lýtek. V duchu si říkám, to snad není možný, já jí dvakrát řeknu, že se mi to nelíbí a ona už to dělá zase. Pár minut vydržím, ale potom to přeruším a říkám, prosímtě, pojď na chvíli ke mně nahoru. A i taková banalita strašně trvá, protože nejdříve ještě chvíli dál patlá moje nohy, pak si na sebe pomalu nanáší olej a pak konečně vyráží směrem ke mně nahoru. Zastavím ji u mě a říkám počkej chvíli, potřebuji se Tě na něco zeptat. A snažím se zjistit, co se děje, ptám se slušně, taktně, jestli se jí nelíbím, nebo na mě nechce sahat, proč tak oddalhuje kontaktní část masáže, prostě jí dávám možnost to lidsky ukončit, třeba nemá den, nebo jí opravdu nesedím, nemám se čeho chytit, celou masáž je hrobové ticho. Ona že ne, že dobrý, tak se jí snažím vysvětlit, že pro mě to dobré není, že mě to takle vůbec nebaví ani nevrušuje, že to přece vidí. Ona že rozumí, odsouvá se opět zboku a začně po mě klouzat. Ale zase je to jen mechanické, snažím se jí hladit prsa, zadek, trochu jí nabudit, nějak víc jí do toho zapojit, ale kromě jedné situace, kdy mi sama trochu naráží klínem do boku ruky a vzápětí řekne, že jí to bolí (eh? vždýť si intenzitu regulovala sama a ja pouze „držel“), se jen klouže v poloze z boku a rekace žádná, změny také žádné, nulové pohybové variace, žádné jiné polohy, změny tempa, nebo aspoň pohledy, nebo nějaký kontakt rukama, prostě nula nula nic, jen ty unylé, fádní pohyby bez zájmu. A korunu tomu nasazuje, když se po několika málo minutách zase odsune zpět k mým nohám, kleká si k nim, nanese další olej a začně je masírovat.

To už je na mojí trpělivost a toleranci přece jen příliš, takže si sedám a říkám promiň, ale tohle opravdu nemá cenu, takováto „erotická“ masáž mi opravdu nic nedává, nebaví mě a nechci v tom pokračovat, nechme to být. A zamířím do sprchy. Cestou se otáčím na hodiny a zjištují, že je teprve :35. Kdyby existovala nějaká soutěž, jak 35 minut s nahou holkou vyplnit něčím úplně marným a zbytečným, tak tato masáž by aspriovala na medailové příčky, bohužel.

Chanel mě následuje do sprchy, že mi pomůže se umýt a začne mi mýt záda. Ale zase je to soutěž v pomalosti, ty pohyby jsou tak přišerně pomalé a zbytečné (na jednom místě krouží třeba 10x), že to už vyloženě vypadá jako tahání času za každou cenu, abychom zpět na recepci nepřišli moc brzo. Takže ji přerušuji s tím, že se umyji sám, a že nechápu, proč mi ty záda myje tak dlouho a tak pomalu, že už se chci jen oplácnout a odejít.

Takže odchází ze sprchy, stoupne si před ní a začně na mě křičet, že to jako dělá špatnou masáž? Že ona to prostě dneska dělá takhle a všichni jsou spokojený a jak by to jako měla dělat?

Odpovídám, už jsem Ti to několikrát říkal, tak ještě jednou: erotická masáž musí mít nějaký náboj, atmosféru, tempo a intenzitu a ne jen stereotypně patlat olej s minimem kontaktu. A že dřív tak masírovala a určitě ví, o čem mluvím. Ona prý, jak. Říkám, byla jsi akční, někdy až divoká, vypadala jsi, že Tě to baví, užíváš si to, erotikou to jen jiskřilo. Ona že to jo, ale že to bylo dřív, když jí bylo 18-19, že to masírovala jinak. Povídám, za to já ale přece nemůžu. A tomto duchu to pokračovalo dál, byla pořád útočnější, mezi jiným mi také sdělí, že dnes už masíruje jemně a co se mi na to má co nelíbit. Nakonec vylítla ze dveří, že jde pro administrátora a ať jí o masáži řeknu to samé, co jsem říkal jí. Odpovídám samožejmě, že jí to řeknu, bude se ptát, proč odcházím dřív. Za chvíli se vrací (bez recepční) a ať zaplatím dva tisíce. Upozorňuju jí, že jsem měl mít 50% slevu na věrnostní kartě za 6. masáž. Tak prý ať dám tisíc. Odpovídám, že zaplatím u recepční, a že nevidím důvod, proč bych měl platit hodinu, když se masáž ukončila po půlhodině a něco.

Na to konto Chanel s vzteklým výrazem uhání na recepci a já za ní. Tam se začně něco ukrajinsky nebo rusky rozkřikovat, na mě během toho česky pokřikuje, že už jsem ji viděl nahou (to je snad vtip) a měl jsem rezervovanou hodinu, tak musím zaplatit hodinu, recepční se jí snaží uklidnit, já se snažím uklidnit zase recepční, že to vyřešíme v klidu. Té se přece jen nakonec podaří Chanel „odeslat“ do zázemí. Nechá si pak ode mě odvyprávět, proč jsem to ukončil dřív, co se mi nelíbilo, vše znovu zopakuju a ona někam začne volat. Ještě jí připomínám, kolik let tam chodím, že je to poprvé, kdy jsem takto ukončil masáž, že se u mě nikdy nic takového nestalo, a že bych to přece neudělal z ničeho nic jen tak. Ona přikyvuje, a že o tom jak dlouho tam chodím ví, ale že prý takto masírují všichni v Candy. Ujišťuji ji, že to je přesně naopak, že tak, jak mě dnes „masírovala“ Chanel, v Candy nemasíruje nikdo, že to s Candy „standardnem“ nemělo nic společného, a to už počínaje sprchou. A dodávám, že dokážu pochopit, že styl masérky nebo její priority se v čase mohou změnit, nebo nemusí mít den, může mít nějaké vážné starosti v rodině, že to se vše může stát, ale kdyby nic jiného, tak co se stát nesmí je, že když klient opakovně říká, že se mu to či ono nelíbí a nepřeje si to, tak aby to masérka dělala znovu a znovu. A že jsem to se to s ní v průběhu několikrát snažíl trpělive řešit. Recepční pak volá někam dál, čeká, až jí zavolají zpátky a mezitím mi říká, že mi asi dají 100% slevu. Odpovídám, že to po nich nechci, že tu půlhodinu byť velmi špatné masáže jim zaplatím, ale tu 50% slevu ať mi prosím nechají na příště. Zase přikyvuje, probíhají další telefonáty, když tu jedním uchem slyším, že říká něco ve smyslu, že nechci zaplatit nic (ukrajinsky ani rusky moc neumím, ale tohle jsem ještě vyrozuměl). Připomínám jí, že tak to není, že tu půlhodinu přece zaplatit chci, což hned hlásí do telefonu a dál se o něčem domlouvají.

Do toho se stane nečkaný, ale zdaleka nejlepší moment celého večera. Otevřou se venkovní dveře a přicháží Mary, krásná, usměvavá, s novým účesem, v civilu, v upnutém svetříku, perfektně nalíčená a hned za mnou spěchá ze schodů, úsměv od ucha k uchu, objímačka, pusy na tvář, jak se máš, srandy, že jsem jí s těmi jinými vlasy určitě nepoznal, prostě jako stará kamarádka, … tuhle holku opravdu miluju a říkám recepční, tohle je vase nejlepší masérka. Takže povídáme, co nového, jak ji ten civil sluší, ona že poněvadž jde z práce … A já prosím, jestli by si na mě neudělala teď hned hodinku, že jde uplně vhod 🙂 Ona že nemůže, že dnes nepracuje a pokoje jsou rozdané, že zíra. Přemlouvám jí ze všech sil, ona se směje, zjevně polichocena, ale nejde to, jaká škoda. Recepční mezitím odcházi dozadu a stále telefonuje, což zaslechne Mary a ptá, co se stalo. Tak jí to ve stručnosti vysvěluju, ona mě jen pohladí a ať přijdu zítra 🙂 Já že to nejde zase u mě, že se nedostanu do Prahy. Takže se loučíme s tím, že někdy, brzy. Mary je top 🙂

Mezitím se vrací recepční a situace se náhle mění, je mi oznámeno, že mám tedy zaplatit 45 minut. Dívím se, proč 45 minut když masáž neměla ani těch 35 (na pokoji jsme nebyli v sedm). Že prý na recepci jsme přišli pár minut po třičvrtě. To je pravda, ale už nemám sílu dohadovat se o minuty, připomínat jí, že pro Chanel šla dvakrát a podruhé až v sedm, ani znovu vyvětlovat, že ve :35 jsem odcházel do sprchy, kde už nic neproběhlo, a že masáž jako taková skončila pár minut po půl. Takže to nechávám být, říkám OK, tak třičtvrtě hodiny a recepční si řekne o 1800 Kč. Vyjeveně na ní koukám a říkám, to mi za tuhle hrůzu slevíte 200 korun? Prý že to tak je a začne mávat ceníkem. V tu chvíli už jsem vytočený i já, říkám v tom případě mi tam tu věrnostní slevu 50% dejte, ale budu si hodně rozmýšlet, jestli mě tu ještě někdy uvidíte. Zajímavý obrat ze stoprocentí slevy ještě před chvílí. Je celkem evidnentní, že majitelka mezitím zavolala Chanel, ta dodala nějakou svojí upravenou verzi a skutečnost rázem nikoho nezajímá.

Takže platím a odcházím, zaplatil jsem si i těch deset minut po, co se tam na mě Chanel rozkřikovala, jak si dovoluji být nespokojený s její masáží atd., než jsme odšli na recepci. A jsem rozzlobený o to víc, že celá tahle anabáze s řešením jestli a kolik mám zaplatit, mě připravila o dalších víc než 40 minut času stepování na recepci. Času klienta si tam tedy zjevně moc neváží.

Doteď jsem z toho zklamaný, nejen tou mizernou masáží s minimem snahy a maximálním taháním času (kde mimochodem toho B2B, které jsem si objednal, bylo i z těch 30-35 minut jestli 5, tak je to moc), ale i následným přístupem Candy, který mi k nim vůbec nesedí. Naopak jsem je vždy chválil za ojediněle seriózní přístup k zákazníkům, zejména k těm stálým (což bezesporu jsem, roky). Včera jsem si tam ale připadal ne jako v Candy, ale v nějakém podřadném salonu ve stylu pasti na turisty, oproti kterým jsem Candy vždy dával za příklad, jak se to má dělat a jak by to mělo vypadat. Ale včera to byl pravý opak, bohužel.

B2B
45 minut (reálně viz výše)
900 Kč (50% věrnostní sleva)