Amelie – Candy shop
V Candy se objevilo pár nových slečen, přináším recenzi na jednu z nich, Amélii.
Rozvrh zveřejňují v neděli, takže pokud jste plánovací typ, tak nedělní booking pomáhá dostat se k oblíběným královnám masáží anebo volit preferované termíny. (Já třeba nechodím ráno nebo v noci.) Cestu na místo zvládám bez problémů, na rozdíl od slečny Amelie, ta dorazila se čtvrthodinovým zpožděním. Milá recepční to zvládla dobře, včetně nabídnuté kompenzace.
Říkal jsem si, přiběhne, bude se udýchaná omlouvat a já budu nad věcí, vždyť přece o nic nejde. Ledy budou prolomeny, navíc jsem věděl, že těch radostných 60minut stíháme i s pozdějším startem. Ta holka ale přišla v náladě, která působila, že je přece zvyklá na sebe nechat čekat. Chápu, že kombinace bujných prsou, výrazných umělých řas a rtů dělají divy, ale první dojem je spíš negativní. Asi je od puberty zvyklá na drinky v klubech zadarmo, ale já si jí domu odvést nehodlám a do sugar dadyho mám daleko. Ještě jde za závěs, asi převléknout, netuším proč, ale po další pětiminutovce už jdeme na pokoj. Snaží se komunikovat, přitom se automaticky svléká do naha. Dělám to samý, do nějakého škádlení to má sakra daleko. Abych byl fér, možná byla dezorientovaná, protože se zahalila do ručníku a chtěla odejít směr chodba-sprcha. Tak jsem jí připoměl, že u jednoho celkem velkého sprcháče zrovna stojíme. Pokračuje v nenucené konverzaci, což neříkám, že je na úvod špatně, ale v určitých momentech to ruší, nebo je vyloženě bizár. Možná si přečetla, že na masáže si chodí muži povídat jako součást sbližování s opačným pohlavím, občas řekne i něco zajímavého, ale ke konci už to bylo prostě moc. Snažím se udržovat konverzaci, ale měl jsem si radši hrát na introverta, udělal bych líp. Tím vás nechci odrazovat, každej jsme jinej, třeba vám to bude vyhovovat a ještě si rozšíříte obzory. Netvrdím, že na něčem frčí, mluvila běžným, přirozeným způsobem.
Jsme ve sprše, postavu má rajcovní = můžu potvrdit popisek salonu, prsa jsou opravdu nepřehlédnutelná, navíc se hodí k tělu. Hebká pokožka, solárkový typ. Drobná tetování, na klíční kosti a ruce, nejasný text. Delší barvené vlasy sepnuté do drdolu, výrazný řetízek. Dotyků se nebojí, ale prostě to celé nemělo atmosféru. Někdy zažijete na masáži pocit, že to jiskří, jindy slečna se zájmem objevuje, co zrovna na vás nejvíc funguje. Někdy je ta hra potlačená a holka si jede nacvičenou sestavu, ale i tak může být zábavný zážitek. Amélie se spíš vyptávala, což moc nefunguje a rozhodně to u mě nevytváří náladu. Není odtažitá, na náznaky reaguje, pohledům se nevyhýbá. Je to práce a ona jí tak i bere: vyhonit pinďoura. A tohle umí dobře, o tom žádná. Masáž slabší, domluvené body to body odfláknuté. Otočka nastala brzy, ale zvrat to nepřineslo. Na masáže chodím zřídka, proto si je fakt dokážu užít, bohužel nic překvapivého nebo vzrušujícího nenastalo. (Ocenil jsem, že nezačala znenadání sténat, to by to zabila úplně.) Neodcházel jsem ani zklamaný, ani nasraný. Masáž, lakonicky řečeno, splnila svůj účel, ale nijak zvlášť jsem si to neužil. Salon to ví, recepční chtěla zpětnou vazbu.
Už jsem na masážích zažil odměřenost nebo únavu, některé holky mají hodně směn. Nebo jsme si nesedli, stává se. Nedorozumění, přílišná submisivita. Kdyby tam byla nesmělost, řeknu si, dva tři týdny a ta holka bude fajn, ale prý už masírovala jinde, takže … ledová královna to není, to by musela mlčet.
Horňáci si přijdou na svý. Líná taky není.
😐 průměr, 60 min, (slabé) B2B, 1.800,-
(sníženo na 1.500, jako kompenzace za čekání. Ty tři stovky bych jí i nechal, kdyby aspoň předstírala, že jí zpoždění mrzí. Odcházel jsem jako škrt, v hlavě jsem si řikal, holka snaž se a vyděláš si víc!)
Nová – odkaz na tapky ještě nemá
candyshop-massage.cz/masseuse/amelie/
