Bangkok – farangů ráj na Soi 4

Po tejdenním noření zde kolégiu předkládám mou ucelenou kosmologickou teorii kommerzmrdu v hlavním městě pařby na východní polokouli. Jelikož Pattayu jako hlavní mrdací destinaci v Thajsku popsal dobře jiný kolega na Světácích (normálně tam nelezu, je to to hnízdo nekultivovanejch buranů, ale tenhle report je dobrej a není k němu co dodat), omezím dnešní román na Bangkok.

Město je naprosto gigantický (víc jak 2x větší než New York) a jezdí se tam pařit a mrdat z celýho světa. Nacházíme v něm tři hlavní red light districty, prolezl jsem ty dva hezčí (Soi Cowboy a Nana Plaza), Patpong jsem vynechal, bylo to z ruky a pokud je mi známo, není tam nic navíc, spíš je to víc šmucig a jedou tam pojeby s pingpong show. Soi cowboy je asi stometrová pěší zóna, po obou stranách lemovaná gogobarama, hodní lidí tam chodí jen procházet a čumět, NaNa plaza je obchoďák velikosti o něco větší Lucerny, kde jsou tři patra kurvinců. Barák se nachází na ulici Soi 4, která je plná barů, před kterejma se po setmění producírujou pouliční holky.

Byl jsem v různejch GoGo barech v Soi Cowboy a v Nana Plaza, byl jsem v Poseidonu (velkej dražší bordel zvlášť od všeho půl hodiny od centra) a na nuru masážích ve Venus, ale zdaleka nejlepší zážitek a nejlepší poměr cena/výkon jsem nalezl právě freelance dívek, který jsem sbíral na Soi 4 z ulice před Nana Plaza v Sukhumvitu.

Go-Go bary vs. ulice

Nejdůležitější poznatek hned na začátek: žádnej bar ani go-go klub nemůže soupeřit s tím, co nabízej pouliční holky. Upřímně řečeno jsem byl příjemně šokován tím, jak dobrej byl na Soi 4 výběr a jak skvělé služby pouliční holky poskytovaly. Jsem průměrně pohledný Evropan a nepotřebuju smlouvat, takže jsem mohl bejt hodně, ale opravdu hodně vybíravej.

Na soi 4 je spousta Vietnamek, nějaký ty Thajky, pár holek z post-SSSR zemí a na dvou místech se kumulují čokolády na pracovní cestě z Afriky. Popravdě jsem čekal že na ulici bude „odpad“ z gogo barů a holky co vyrazili z podniků pro nespolehlivost nebo nějaký havárky co choděj za levno s Indama nebo tak něco a že si na ulici rozhodně ani omylem žádnou nevyberu.

Opak byl pravdou, nabídka na ulici byla v průměru lepší než ve většině podniků, kam jsem vlezl. Např. z vyhlášenýho Billboardu nahoře v NaNa Plaza, kterej byl totálně natřískanej turistama, jsem odešel po 5 minutách naprosto zklamán. Pro představu pár dalších go-go barů, který jsem navštívil: Baccara a Sharks na Soi Cowboy (oba měly nejlepší výběr holek, jaký jsem v BKK klubech viděl, a kdyby na to přišlo, většinu z nich bych si klidně objednal), Cowboy 2: slabý, stejně jako Rainbow 4 a 5 (nebo to byly 3 a 4?) v NaNa, Spanky’s v Nana docela OK lineup, a pár dalších který si už nevybavím jménem bylo 50/50…

Celkově vzato, kdybych chtěl nutně platit barfine za holku z go-go baru, při své příští cestě bych určitě začal v Baccara baru v Soi Cowboy. Ale jelikož jsem zjistil, že ulice jsou mnohem lákavější a navíc za poloviční cenu – tak si nemyslím, že v budoucnu ještě do go-go barů nějak moc polezu, protože ten koncept samotnej mě moc nebere. Všechny jsou stejný, debilní muzika nahlas, očumujete holky natřásající se na pódiu za sosání předraženejch drinků, než si nějakou vyberete, zatopíte jeden dva lady drinky abyste ji oťukli, jestli bude dobrá a pak barfine a odtáhnout pryč. V podstatě do gogo půjdu jenom kvuli jedný úchylce, co jsem si nesplnil, protože na ulici nebyly – potřebuju životně nutně ojet holku co má komplet oblek yakuza tetotvání přes celý záda, zadek a nohy.. Ty jsou jen v gogo barech.  Dvě jsem chtěl odlovit v NaNa Plaza, jedna v Rainbow, ale ta byla zjevně leklá ryba, tak jsem ji tam nechal a vyrazil radši sebrat živou milou Vietnamku z ulice a ta druhá byla ve Spanky’s s byla naopak živá tak, že vydělávala majlant na ladydrincích a ještě se jí nechtělo nechat se odtáhnout, alespoň ne za přijatelnou cenu (a to jsem na ní fakt nechtěl šetřit).

Zahlídl jsem ještě pár dalších, ale potřebuju autistickou trojkombinaci, musí se mi líbit v obličeji, sedět postavou a bejt tam vzájemná chemie + nemám rád prostředí klubů a pletvání časem, takže jsem to odložil na příště a místo zdlouhavýho hledání pokladu v prachu jsem rychle vyrazil ven a během pár minut nebyl problém ze Soi 4 odlovit krásné, usměvavé a milé mladé slečny.

Většina go-go barů si účtuje 1000 bahtů za barfine a 3000 bahtů za dívku, k tomu ještě pár drinků pro vás a pro ni po cca 250 bathech, když si ji zkoušíte, a často se stává, že se dívka bude líná jít do vašeho hotelu, který je 5 minut pěšky, a bude po vás chtít, abyste zaplatili za nějakej odpornej short time pokoj hned vedle, což je dalších pár set bathů (má z toho provizi).

Takže vás to v průměru vyjde na 6000 bahtů, akorát že některé z těch lepších dívek můžou stát i mnohem víc než 3000. A já mám rád jen to nejlepší, takže to není zrovna levnej špás a nesnáším smlouvání, to nechávám na Arabech a Indech, zkazilo by mi to zážitek. Navíc jsem spíš introvert a nerad se předvádím v klubech na veřejnosti a muzika co tam hraje mi leze krkem, takže to vůbec není můj styl – tudíž jsem si nakonec žádnou Go-Go dívku neodvedl.

1000 bathů = cca 650 korun.

Soi 4 + měření mrdometrem

Výběr na Soi 4 mě uspokoval natolik, že jsem se za tejden ani nevydal do žádný jiný z ulic s freelancerkama ani do Thermae (bar kde na kunčofty čeká asi tak sto freelance holek), což bylo v mým původním battle plánu.

Nicméně jsem pochopil, že opravdu nemusím chodit nikam jinam – bydlel jsem v hotelu na Soi 2, takže chodit kamkoliv jinam bylo zbytečný, protože lepší výběr by mě stejně nikde nečekal. Pro představu jak dobrej ten výběr je, vymysleli jsme s kumpánem vědecký test mrdometrem. Ve čtvrtek večer jsme se posadili ve Stumble Inn, což je bar na samém začátku Soi 4 vedle vchodu do Nana Plaza – je tedy přímo v srdci Soi 4 a dívky si dělají obchůzky na chodníku přímo metr pod váma. Kumpán má na holky úplně jiný vkus než já, až do té míry, že se jen zřídka shodneme, a stejně jako já má i on velmi vysoký nároky.

V 1:30 v noci jsme vytáhli klikací počítadlo a pokaždý, když kolem nás na ulici prošla pracující dívka, na které bychom se oba shodli, zanesli jsme ji klikem do datasetu. Pokud by ji chtěl jen jeden z nás, druhej signalizoval právo veta. Nepočítali jsme civilistky a snažili jsme se vyhnout dvojímu započtení, když jsme si všimli, že dívka jde další kolo a už byla započítána. Za 30 minut od 1:30 do 2:00 ráno nás minulo 46 ťapek, u kterých jsme se oba shodli, že bychom je rozhodně dali, to je více než jedna za minutu, a to jsme nepočítali dívky, který nechodily kolečko po ulici, ale stály na jednom místě – jako je například vietnamská enkláva před The Mani Bar and Grill nebo africkej koutek naproti 7-11. Takovej smash rate jsem před příjezdem absolutně nečekal.

Jedinou nevýhodou je, že holky vylejzají až po osmý večer (samozřejmě jich pár je i dřív, ale je to absolutně neporovnatelný, je to kousek od rovníku a přes den je každej den 30-35 °C takže tam žádná Asijatka stát nebude ani omylem) – a velkej výběr se pořádně rozjede až po 22:00. Každou noc jsem několikrát vyrazil „měřit teplotu“ a čekal jsem, že po půlnoci se nabídka na ulici výrazně ztenčí. NIKOLIV, ve skutečnosti se po půlnoci ještě zlepší a začne slábnout až kolem 2:30 ráno. Většina kunčoftů bookuje short time, takže můžete počítat s tím, že i když vám někdo vyfoukne vaši favoritku před nosem, tak se vám tam za hoďku a půl většinou vrátí, většina z nich několikrát.

Čili pro mě je tu jen jeden problém, osobně preferuju jednu holku na oběd a druhou na večeři, takže touhu po mrdu za slunečního svitu musím uspokojit jinde; jinak je Soi 4 nepřekonatelná. Měl jsem Thajky, Vietnamky a čokolády z Tanzánie. Většina dívek by se mnou pravděpodobně šla za 1500-2000 bahtů (protože nejsem starej, hnusnej, nemytej nebo vožralej), kdybych chtěl smlouvat, ale každý z nich jsme rovnou nabídl 3000, s čímž všechny okamžitě souhlasily a pak nechtěly nic navíc za líbání a kouření bez.

Trocha velkorysosti a gentlemenského chování k dámám vám zpravilda zajistí lepší servis a já měl takový štěstí, že všechny holky do jedný byly úžasný (to už se podle kolegů vymyká průměrný zkušenosti). Mou výhodou je samozřejmě barva pleti a postava, která je u thajských a vietnamských dívek velmi oblíbená, vlastně většina z nich si v podstatě vybrala mě, ne naopak. Odmítl jsem 5–10 návrhů na každou, se kterou jsem nakonec šel, jen u čokoládových krasavic jsem to byl já, kdo uháněl je. Jedna čokoláda (který tam jsou za premium) si teda řekla o 8000 bathů jen aby zkusila, jestli nejsem náhodou retard nebo jestli mi semeno na mozku nezatemnilo schopnost přemejěšlet, ale o tři vteřiny později s radostí souhlasila se 3000 (to bylo jediný, kdy jsem „smlouval“).

Většina holek mluvila anglicky jako maturantka někde v okresním městě na zdrávce, což bohatě stačí. I když náhodou narazíte na nějakou nemluvící, základní fráze jsou short time a long time, my hotel near a pak jen počet prstů = počet tisíc bathů.

Tohle je válka – Vietnam

Celkově nejlepší byly Vietnamky a v posteli mi dvě z nich následně řekly, že těch 1000 bahtů navíc braly jako příplatek pro farangy,  protože tušily, že budu mít oproti průměrnému Asijcovi velkýho a tvrdýho ptáka a že je budu šukat desetkrát tak dlouho – což byly velmi logické a přesné odhady. Také vyšlo najevo, že se jim líbím a že by mi ten příplatek pro farangy odpustily, kdybych na tom trval, protože vysocí mladší farangové jsou v jejich očích velmi sexy, i když jsou trochu korpulentní. To ve skutečnosti NENÍ na škodu (nemluvíme tu o značné obezitě a údolí Ozempicu); jedna dívka filipínsko-thajského původu mi říkala, že v jejích kruzích považují muže se sixpackem za divné nebo gaye, pokud to zrovna nejsou profesionální sportovci nebo tak něco. V těch kulturách je to tak, že kdo se má dobře, je to na něm vidět a kdo se místo rodiny a zejména vydělávání a utrácení peněz příliš stará o svoje tělo, musí bejt zákonitě divnej nebo teplej. Nejmladší generace už to tak možná nemá, ale já bral holky cca 24-30 let, moje oblíbená kategorie, s „dětma“ pod 21 let se cítím divně.

Takže všechny ty kecy, co jsem před tím četl na internetech, že Thajsko už není farangů ráj, že teď jsou v módě už jen bohatí Číňani a Korejci, jsou tak trochu bulšit. Stačí vypadnout z klubů a z Pattayi; ráj pro farangy je na Soi 4 stále realitou (stejně jako ve všech ostatních zemích jihovýchodní Asie, kde jsem kdy byl).

Kámík, co je old Asia hand dokonce tvrdí, že nejlepší Vietnamky jsou na na Soi 4, že to tady je lepší než v Saigonu. Vietnam jedu teprv příští rok, tak nevim, ale ubytování a nízká šance pojebu jasně favorizuje Bangkok. Fanoušci Vietnamu určitě zvažte chodník před The Mani Bar and Grill na Soi 4.

Ještě jedna věc ohledně vietnamských dívek, nebo spíš asijských žen obecně: obecně nejsou zvyklé hledat potěšení samy pro sebe; když se jich zeptáte, co mají rády nebo co by chtěly dělat, většinou vám odpoví, že neví. Možná je to tabu, o kterém se z nějakých kulturních důvodů stydí mluvit, nevím.. Každopádně se vždy snažím zjistit, co mají rády, protože mě to vzrušuje, a ony jsou tím vždy ohromeny a říkají, že Asijace by to většinou ani nenapadlo snažit se holku udělat nebo jí to co nejvíc zpříjemnit. Jedna Vietnamka se mnou pak prožila několik orgasmů a pak mě dokonce požádala, abych ji lízal, což je na Vietnam fakt divoká jízda…. a průměrný úterý v mé milované Kolumbii, ehheheh.

Africa Proconsularis

Co se týče čokolád, měl jsem s dvěma dívky z Tanzanie, obě s příměsí etiopských genů. Podle jejich rysů bylo vidět, že nelžou; některé jiné dívky, které se mi nabízely, taky tvrdily, že jsou z Tanzanie nebo Etiopie, ale podle vzhledu mám podezření, že to nebyla prostě nebyla pravda. Asi mají pocit (nebo spíše praktickou zkušenost) že by se fereng bál, kdyby řekly že jsou z Eritreje, Zambie nebo z Ugandy…

Ty dvě, se kterýma jsem šel, byly stydlivé mladé slečny kolem 20 let, obě měly velmi krásný obličej, hladkou pleť a skvělý kulatý zadek, jedna měla pod oblečením kolem pasu zlatej řetěz, kterej si nechala i na sex, ta barevná kombinace zlata a ebenu mě přiváděla k šílenství, pro českýho švejka samozřejmě velká exotika – a s tím královským servisem, kterej mi poskytla, jsem si připadal jak římskej prokonzul v Kartágu.

Musím tu ale zmínit jeden nepříjemný jev, který se tu projevil: obě dívky, přestože byly teprve na prahu dvacítky a neměly děti, měly už poněkud povislá prsa, jak to známe z dokumentů o afrických vesnicích… Když byly oblečené, člověk by to do nich vůbec neřekl. Ale díky jejich milému chování, skvělému orálu, úžasným atletickým zadkům a svalnatým zádům se to dalo velmi snadno překousnout, zejména při poloze pes hyenovitý. Genetická kletba na chudácích holkách, kterou si nezaslouží, ale kdo z nás nebyl nějakým způsobem proklet bohy genetiky. Taky bych radši většího čůráka.

Večer s překvapením

No a nakonec na ulici je taky spousta ladyboyů, ale pokud člověk není totálně našrot, v 95%+ případů to jde poznat + se vždycky můžete předem zeptat, nehledají konflikt, ale prachy. Nicméně i přesto, jeden můj kumpán a velice zkušenej norník ošukal někoho, o kom byl přesvědčen, že je to holka, jen aby se mu ten samej večer jiná slečna nevysmála, že ve skutečnosti ojel ladyboye. Řikal, že nepoznal nic a že i ta vagína vypadala a fungovala normálně. Takže pokud je to pravda (třeba si jen ta druhá dělala špásy) stát se to asi může.

Venuše a Poseidon

Z mých dvou návštěv podniků za denního světla se jedna odehrála v klubu Poseidon, asi kolem třetí odpoledne. Vzali jsme tuk-tuk to bum-bum, řidič na nás klasicky zkoušel všechny tuktukářský triky – tvrdil nám, že Poseidon je zavřenej, pak že to tam stojí za hovno a snažil se nás odvézt někam jinam, kde by dostal provizi, a tak dále. Smáli jsme se mu, že to všechno známe, ať nic nezkouší a jede do Poseidona. Prvně dělal blbýho a zkusil cestou zastavit u jinýho bordó někde na půl cesty, vysmáli jsme se mu a když viděl, že prostě nesesedneme ať kecá co chce, musel to vzdát a odvézt nás kam jsme chtěli.

Jelikože bylo brzo, ve 3. patře bylo jenom asi 10 holek místo 50 co tam bejvaj večer, většina z nich z vyšší cenové kategorie (mají tam asi 4 cenový a líbily se mi jen dvě co byly drahý). Vybral jsem si milou, vysokou studentku z Chiang Rai, kolem 25 let, s pevnými prsy, sportovním zadkem a pevným tělem. Zapomněl jsem umělecké jméno, ale stála 6800 bahtů za 90 minut včetně vířivky (je to hezčí dražší podnik a tohle je standardní program) a naštěstí jsem se jí taky líbil, což byl jasný už při lineupu, protože ta druhá se tvářila lekle a jinak bych odešel nevysypán a zklamán.

Díky vzájemné sympatii jsme si užili fantastickou jízdu a když vyplynulo, že jsem opravdu gentleman, dokázala se uvolnit a měla několik vyvrcholení. Jak před, tak po činu mě vymydlila, jako bych byl malý mimino, byť teda teda s erotickým nádechem, hehe. Bejt farang je plus, nedokážu si představit, že by se dívka v pokoji naproti nám bavila stejně dobře jako ta moje, protože její zákazník nešel popsat jinak než jako dvojník Mao Ce-tunga.

Díky mojí slečně to za to stálo, ale Poseidon je teda dost drahej; atmosféra je sice mnohem lepší než v go-go barech, ale poloha stojí za hovno, ledaže byste to udělali jako já a zapadli tam cestou na Lumpinee. Večer když je v baráku kompletní lineup a mezi číslama můžete dávat koktejly v lounge baru by to bylo určitě lepší, na to jsem ale neměl čas. A i když moje holka byla skvělá, slečny ze Soi 4 byly skvělý stejně tak. Jen jsme se spolu sprchovali u mě na hotelu místo aby mě vymydlily ve vířivce v Poseidonu. Zvažte sami, jestli to stojí za těch 3–4 tisíce bahtů navíc a nepříjemně dlouhou jízdu tágem.

Co se týče nuru masáže, zašel jsem si na jedno odpolední sezení, taky kolem třetí, do salónu Venus Massage na Soi Sukhumvit 3, kousek od Nana Plaza. V tu chvíli byly k dispozici jen čtyři dívky, všechny se daly, ale naším mrdometrem na Soi 4 by neprošly. Vybral jsem si tu nejusměvavější a nejlépe obdařenou, umělecké jméno Bina. 3000 bahtů za hodinu nuru + full servis v místnosti s vířivkou. Nemluvila téměř vůbec anglicky, ale byla milá a měla o mě zájem, takže v pořádku. Nechci se vysypat na „kuse masa co to strpí“, hledám příjemný zážitek pro obě strany.

V salonu to vypadalo jako u někoho (chudšího) doma, rozhodně nic luxusního, ale bylo to tam čistý a přijatelný. Poté, co mě důkladně umyla, přesunuli jsme se na nafukovací matraci a přišlo příjmený krátký body to body s nuru gelem, chvíli po mě jezdila kozama ale docela brzo mě otočila, dvě minuty mě kvalitně pokouřila a pak se rychle zeptala na osedlání, byla zjevně nadržená. Přišel jsem zbitej ale docela mě rozproudila, jezdila až do vyčerpání a pak si vyžádala pořádně ojet na misio, které se jí velmi líbilo, s líbáním krku, které ji téměř paralyzovalo ve stavu hlubokého potěšení. Jako finále jsem zvolil pejska, kde jsem mohl s nuru gelem důkladně promačkat její kulatý a pevný zadek. Po zakončení do pláště byla stále milá a nabídla mi masáž, ale kvůli časovým omezením jsem musel návštěvu ukončit předčasně a vyrazit na letiště, místní doprava je šílená.

Opáčku příště bych se nebránil, ale jsem si skálopevně jistej, že v okolí Soi Cowboy jsou hezčí salony s mnohem širší nabídkou, a to i brzo během dne. Ty si beru za úkol příští rok.

Celkově vzato je BKK město plný života, který rozhodně stojí za návštěvu. Moje rada zní: sežeňte si hotel na Soi 4 nebo v nejbližším okolí a lovte na čtyřce. Ať si říká kdo chce co chce, Bangkok je pořád totální pecka a párty Mekka Východu a zůstane jí určitě po zbytek století dokud mi bude stát.

ไว้เจอกัน