RECENZE NA NĚKTERÉ KLIENTY (aneb masérka taky člověk)

Ahoj, pánové. Víte, já vás mám vlastně docela ráda. Dělám svoji práci poctivě, srdcem a s respektem. Ale někdy si říkám… vy si vůbec neuvědomujete, co děláte. A hlavně – že i vy byste měli mít trochu respekt k nám.

Pořád slyším, že tady existuje nějaký detektor. A vy si myslíte, že my masérky máme radar na každého úchyla. Ale víte co? Nemáme. My nevíme, kdo přijde. To je, jako když vám někdo zazvoní na zvonek. Vy otevřete… a čekáte třeba fešáka. A místo toho tam stojí týpek jak po třítýdenním festivalu bez sprchy, mastné vlasy, v nich tři druhy fauny, pupík přes dveře, nehty černé jak uhel… a ten VÁŽNĚ čeká, že si s ním budu chtít „hrát“?

A teď pozor – tohle není výjimka! To se děje. Vy prostě přijdete, nesvlékáte se jen z oblečení, ale i z hygieny. A já mám pak bojovat o život, když vám sundám ručník ze zad a trefí mě VŮNĚ APOKALYPSY. A NE, DEODORANT NENÍ SPRCHA!

A teď to nejlepší – ZADEK. Ano, milý kliente, tvůj zadek patří k tobě! Já se kolem něj pohybuju pořád, když ti masíruju záda. A věř mi, tvůj zadek toho ví o tvé hygieně víc než tvoje vlastní máma. Takže tě prosím… UMÝT. TEN. ZADEK. Prosím. Ne kvůli erotice. Kvůli PŘEŽITÍ.

No a pak tu máme další level – „Orlando Bloom syndrom.“ Vleze chlap, tváří se jako bůh sexu, i když vypadá jak kdyby ho vyplivlo Tesco, a sebevědomí má až do stropu. A myslí si, že když si lehne na lehátko, tak já automaticky chci. NE, NECHCI. A když řeknu NE, neznamená to: „Zkus to ještě dvakrát.“ Ani: „Možná se stydí.“ Znamená to NE. Tvrdošíjně si cpát ruce kam nemáš? Fakt ne. To není masáž, to je odvážná blbost.

A teď pozor – jsem upřímná. Ano, někdy je klient sympatický, voní, je slušný, hezký… a vznikne chemie. Jsme lidi. MŮŽE se stát, že je tam maličko víc. Ale to není NÁROK. To je výjimka. To je o sympatiích, ne o ceníku.

Jenže co udělá chlap, když se to stane? Místo aby byl diskrétní a říkal si: „Wow, mám poklad, budu chodit jen k ní…“, tak NE! On to musí vytroubit všem kamarádům, všem na internetu, celému světu! „Hele, támhleta to dělá!“ A bum – druhej den mi přijdou tři pupkatí Orlando Bloomové a čekají to taky. A když řeknu NE? Tak jsem najednou netýkavka, frigidní, neempatická, škaredá, mám špatný prsa a ještě jsem kráva. Super. Díky za recenzi.

A propos RECENZE. Kluci… normálně… dá se napsat slušně, že se ti něco nelíbilo. Ale co vy? Vy se potřebujete VYBIT. Urazit, ponížit, zranit. Víte, že některé vaše věty nám udělají noční můry? Ale vsadím se, že kdybych JÁ napsala recenzi na VÁS… „Smrděl jak tchoř, zadek jak kompost, nehty jak horník po směně, funěl jak parní lokomotiva a ještě chtěl erotiku“… To byste četli? Nechtěli! A přesto to po nás chcete.

A teď jedna věc k zamyšlení:
Masérka není stroj. Není pornoportál. Není terapeut jen pro vaše ego. Je to člověk, který vám věnuje dotek, energii, empatii, čas. A dělá to i když jste cizí.

Takže, milí pánové…
Chcete dobrou masáž?
Chcete, aby vás měla masérka ráda a dala vám to nejlepší?

Tak prosím:

🧼 UMÝT SE. Všude. I ten zadek.
🧴 PŘIJÍT ČISTÝ. I ruce a nehty.
🧠 RESPEKTOVAT „NE“.
👄 NEDĚLAT ZE VŠEHO PORNO.
🤫 DRŽET HUBU O SOUKROMÝCH VĚCECH.
🙄 NEPSAT RECENZE JAK PYTON.

A když budete fajn… věřte mi, poznáte, že jste nám sympatičtí. A možná se stane i něco malinko víc. A to je přece fajn, ne?

Jenže tohle nevzniká z nároku.
To vzniká z úcty. Z chemie. Z LIDSKOSTI.

Takže, kluci… zkuste se nad sebou zamyslet.
A pak se vás zeptám já:

Co se VÁM na masérkách líbí?
Protože já už vám řekla, co se nám NElíbí na vás.

A přesto k vám zítra zase otevřu dveře.
Tak zkuste vstoupit jako chlapi… ne jako pytoni. 🖤