Dívka ze Zličína

Na Zličíně, při ukládání nákupu z koše, do kufru auta, vedle mě parkuje kára, jak hovado. Říkám si, to asi nebude jen tak někoho? A periferně vidím, jak se blíží supr Kost. Dělám, jako že nic a celou dobu po očku nenápadně koukám, kdo vedle mě parkuje a co se bude dít? Přišla kočka a začala dělat to samé, co já.

V jednu chvíli, jí vyklouzlo něco z rukou a rozbilo se. Nabídl jsem pomoc a nabídku, že než vyloží zbytek, zaběhnu pro to a za minutu jsem zpět. S úsměvem přijala a když přijdu a předávám, co rozbila. Ptá se, jak se může revanžovat? Říkám, jak chceš. A ona, jeď za mnou.

Následuju její káru a po pár km, někde na okraji Prahy v Řepích zastaví, já taky, vystoupíme z aut a říká, jdeš na kafe sympaťáku? Překvapen nabídkou souhlasím a nasleduji ji k domu. Pomůžu s nákupem dovnitř a čekám, co se bude dít?

Dům paráda, novostavba. Po příjemném povídání, dobré kávě a Mattonce. Z ničehož nic, mi říká. Kdybys chtěl, jsem svolná za určitých podmínek, když se domluvíme i na něčem víc. Já, nic netušící, na čem? Nabídnuta hodina za 1200 a půl za 800. Myšlenkama a zkušenostma, jsem se najednou ocitl, snad před deseti lety.

Beru překvapený hodinu a zažívám nejen krásný šuk s holkou, jak z časopisu a říkám si. Je to jen sen, nebo ne? Nebyl! Normální holka, co nakupovala na Zličíně a vzájemně, jsme si pomohli a vyšli vstříc.